Co se stalo, stalo se 2. část

13. března 2011 v 17:00 | Sebby |  Kapitolové povídky
Pokračování.. :D

Já jsem ještě pořád nespala a to už bylo hodně pozdě. Chůvě se nepodařilo mě uložit. Čekala jsem na tatínka až se vrátí. Když jsem uslyšela dole menší povyk, domyslela jsem si, že už jsou rodiče zpátky. Vyběhla jsem z pokoje, chůva mě nemohla zastavit. Jaké bylo moje udivení, když jsem doběhla na schodiště a dole jsem uviděla ustaranou matku a otce ležícího na lehátku, celého zafašovaného a domláceného. Nechápala jsem to. S brekem jsem seběhla schody a chtěla jsem otce obejmout a pomazlit se s ním, abych se ujistila, že je vše v pořádku. To mi ale nedovolili, protože by ho to prý bolelo, což mě rozbrečelo ještě víc. Podařilo se jim mě trochu uklidnit, otce odnesli služební do ložnice. Ještě jsem se nestihla ani vrátit do pokoje a už mě čekalo další překvapení. Ve dveřích stál zbytek služebnictva s neznámým mužem a malým chlapcem mezi nimi. Matka mi řekla, že ten pán zachránil tatínka a že u nás bude sloužit. Jmenuje se prý Frank a jeho syn se jmenuje Paul. Na toho prý mám být hodná, později si s ním můžu hrát, ale teď že ho mám nechat se ubytovat a odpočinout si. Navíc je pozdě a měla bych jít spát. Paul se držel Frankovy nohavice a zíral na mě svýma velkýma kaštanovýma očima. Já jsem se odvážila za ním jít. Podala jsem mu ruku a říkám: "Ahoj, jmenuji se Maylene. Nechceš bombón?" a nastavila jsem mu druhou ruku s čokoládovým bombonem. "Jé, děkuju. Já jsem Paul." Potom už jsme se ten večer moc seznámit nestihli. On se musel jít ubytovat a já musela spát.
Postupem času jsme se stali nejlepšími přáteli a jak šel čas dál, zamilovali jsme se do sebe. Z počátku to byla jen taková ta dětská láska, on mi natrhal luční květiny, já jsem mu za to dala pusu, ale postupem času se to začalo prohlubovat. Později jsem bez jeho přítomnosti neudělala ani krok. Nevím proč, ale mým rodičům ten vztah zřejmě nevadil, nic s tím nedělali. Měl také rád lovy a tak mě na nich samozřejmě vždy doprovázel. Ten den, co se to stalo byl také se mnou na lovu. Hlídal nás ten starý podkoní. Jediný, kdo zůstal v sídle byl Frank, věrný sluha. Pár měsíců před tím se stal zázrak a moje už původně neplodná matka teď čekala dítě. Měla už jen pár týdnů do početí a tak s ní otec zůstal doma. Byl v sedmém nebi, těšil se, že bude mít konečně toho tolik chtěného syna. Obsluhoval je Frank.
Lov se mi líbil. Užili jsme si spoustu legrace, ulovili jsme spoustu zvěře a na závěr jsme to zakončili velkou koulovačkou. Vrátila jsem se do sídla, nechala jsem podkoního odvést koně do stáje a udělat něco s těmi ulovenými zvířaty a Paul šel ještě uklidit zbraně. Já jsem běžela do obývacího pokoje, rozbalit si nějaký dárek a přivítat se s rodiči. V sídle bylo podezřelé ticho. Prudce jsem rozevřela dveře a pohlédla do pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama