Co se stalo, stalo se 5. část

15. března 2011 v 8:09 | Sebby |  Kapitolové povídky
Už jseme za půlkou :D

Do pokoje vešel Paul, divící se, co tu tak dlouho dělám. Řekla jsem mu, že jsem tu prohlížela staré věci po rodičích a vzpomínala na staré časy. "Našel jsem si novou práci, budu pracovat jako dělník v jedné firmě." "No vidíš, jak jsi šikovný. Teď už stačí, abych si něco našla já a můžeme začít nový život. Myslím, že už si zasloužíme trochu toho klidu." "Nemusíš pracovat, nějak to zvládnu..." "Ale neboj se, já tu práci také zvládnu, přece tě v tom nenechám samotného. A teď jdu něco uvařit k večeři, ty si chvíli odpočiň." "Dobře. A Maylene?" "Ano?" "Ty víš že tě miluji Maylene... ale raději ti to řeknu ještě jednou. Miluji tě a budu tě milovat na vždy!" "Já tebe taky, neboj se blázínku, a teď už si běž odpočinout, já jdu připravit tu večeři." Odešla jsem z pokoje a zamířila jsem do kuchyně. Vařit jsem celkem uměla, vždycky mě to bavilo. Taky jsem občas bývala v kuchyni se služkami, takže už jsem lecos uvařit uměla, ale nebyl to také žádný zázrak. Navíc my jsme si ani moc dovolit nemohli. Dávali mi měsíční rentu, než budu plnoletá a budu si moci vzít celé otcovo dědictví.
Připravila jsem čaj a nějaké maso s bramborami a hořčičnou omáčkou. Nic moc, ale alespoň jsme se najedli. Večer jsme potom strávili společným ležením před krbem. Leželi jsme na koberci, on měl hlavu na mém klíně a já jsem se mu prohrabovala v hustých hnědých vlasech. Znovu jsem si vzpoměla na ten děsivý výjev, smrt rodičů. Otec měl svou hlavu také na matčině klíně. Čekala dítě, všichni se na něj těšili, dokonce i já jsem se těšila na nového bratříčka nebo sestřičku. Bylo to jako zázrak, protože matka už mít děti neměla. A někdo ten zázrak zničil. Kdo mohl být tak chladnokrevný a zabít tři a půl člověka? To jsem vážně nechápala. Rozhodla jsem se ale, že ho najdu a zabiju.
Brzy ráno šel Paul do práce. Přichystala jsem mu nějaké jídlo a dala jsem mu pusu na rozloučenou. Nechtěl se ode mě odpoutat, ale nemohl první den přijít do práce pozdě. Měl přijít zpět až večer. Chtěla jsem zjistit něco o mém dědictví a také o otcově firmě. Přišla jsem do banky a tam jsem požádala o nějaké informace ohledně dědictví. Bylo mi řečeno, že firmu převzal sir John Rettwald, což byl strýček John. To byl další důkaz proti němu. Musel to být on. Zeptala jsem se na jeho adresu a vše jsem si přesně zapsala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama