Alois a Ciel I.

22. září 2011 v 15:01 | Grell & Ciel |  Jednorázové povídky
Tahle povídka má tři části, a jejími stvořiteli jsme my - Já a Ciel. Tenhle výplod jsem našla v počítači, už ani nevím, kdy jsme jej stvořily, ale říkám si, že bych to sem mohla dát. Přece jen, když už jsme to napsaly...
Zjistila jsem, že jsme to při psaní ani nepojmenovaly, takže jsem zvolila ne zrovna originální název, ale nic jiného mě nenapadlo.
První část je spíš taková komedie, tak enjoy...
Grell & Ciel


Prsty Aloise Trancyho netrpělivě ťukaly na desku masivního mahagonového stolu, který byl ručně vyřezávaný. Na stole stál otevřený laptop značky Zrokukráleklacka model III. Alois netrpělivě čekal, než se mu načte jeho viktoriánský facebook a oblíbená stránka slechtici.cz, moc rád chatoval s ostatními kluky, protože si pak připadal lépe. Přihlásil se pod svým nickem a s radostí zjistil, že je momentálně online kluk stejně starý… konečně se bude někomu moct svěřit se svými problémy!

Blond-sweet-boy: Ahoj :*

Ciel Phantomhive se velmi nedobrovolně po dlouhé době přihlásil na Viktoriánský Facebook a najednou se stalo něco, co ho šokovalo. Pozvánka ke konverzaci!!!

No laughter: No nazdar.
Blond-sweet-boy: Jak se máš?

No laughter: Naprosto příšerně, zase mi vybuchla kuchyň.

Blond-sweet-boy: Nezávidím ti to, moje služka zas furt naráží do zdí (eh, to bude tím, že jsem jí vypíchl oči… možná)

No laughter: No, moje služka kdyby oslepla, nic by se nezměnilo

Blond-sweet-boy: Hele chodíš s někým?

No laughter: Coo?!

Blond-sweet-boy: Co, coo?

No laughter: Ne a ani nebudu. Tyto věci mě… řekněme… nezajímají.

Blond-sweet-boy: A co tě zajímá?

No laughter: Jak nakopat zadek vrahovi mých rodičů…

Blond-sweet-boy: Já zase hledám takovýho malýho fakana, jehož sluha zabil vraha mých rodičů, dost podobný, že?

No laughter: Jo, to je hodně podobné.

Blond-sweet-boy: Trošku jsem to zmotal, sluha zabil moje rodiče, he… takže on je tím vrahem.

No lauhgter: No, to mění situaci. Kde bydlíš?

Blond-sweet-boy: No, radši to neuvádím, na netu je spousta úchyláků…

No laughter: No teda, co si o mě myslíš??!

Blond-sweet-boy: Promiň, kámo, ale tvoje přezdívka je trošku jetá...
No laughter: Máš co říkat

Blond-sweet-boy: Pfff… hele neznáš nějakýho Sebbyho?

No laughter: Znám, teda aspoň myslím. Je to můj komorník

Blond-sweet-boy: Zabít ho… eh, cože? Počkej, nejseš ty nějakej Ciel? Pha-pha něco… dál to zní to jak prací prášek…
No laughter: No no… Jak víš, že se jmenuju Ciel?

Blond-sweet-boy: Éhm… no, tipnul jsem si, mám skvělej odhad, moje pratetička byla Libuše - šak to znáš... "Vidím město veliké, jehož dějiny jednou Cassie a Rebecca budou nenávidět"… ale fakt... nekecám!

No laughter: Jo, já historii taky nemusím. Posledně mi Sebastian vtloukal do hlavy nějakou Teorii šnečích vajíček od nějaké Lathenie a Loriana nebo tak něco. Nepamatuju si na to už.

Sweet-blond-boy: Hm, to můj sluha… rád ho provokuju, je to takej maník a ty jeho brýle jsou fakt vtipný!

No laughter: Tak to můj sluha je vcelku normální. Ale někdy mu toužím jednu a výjimečně dokonce dvě vrazit. Extrém byl pět.

Blond-sweet-boy: Však to klidně udělej a přikaž mu, ať ti nic neudělá…mimochodem, můj sluha právě sází rajčata - co tvůj?

No laughter: Můj už dneska potřetí přestavuje kuchyň.

Blond-sweet-boy: No, to fakt může být zábava… Btw. už si mu někdy nařídil, aby spočítal všechny stébla trávy v zahradě? Claude to právě dělá, rajčata už jsou vysázena…
No laughter: Ne, nezkoušel, já mu zbytečné úkoly nedávám.
Sweet-blond-boy: Tak to vidím na to, že v tom případě většinu času musí trávit na Miami Beach, ne?

No laughter: Ne, on mě většinou zachraňuje život, mě se neustále někdo snaží zabít.

Blond-sweet-boy: Už tě někdy někdo znásilnil?

No laughter: Ne, i když někdy k tomu nemá daleko moje snoubenka. Vždycky na mě skočí a já mám co dělat abych ji odstrčil.

Blond-sweet-boy: Ty máš snoubenku? Sakra!

No laughter: Proč sakra? Teda ne že bych ji měl nějak extra rád… Je strašně trhlá. A navíc sňatek domluvili, když nám byly tři. Takže nic moc.

Blond-sweet-boy: Není to taková ta divná věc posledlá roztomilostí? Jo, tu znám, taky jednu dobu ji Claude měl sledovat…

No laughter: Proboha proč?

Blond-sweet-boy: Ale nařídil jsem mu aby ji unesl abych sem nalákal te-toho skrčka, kterýho musím zlikvidovat kvůli tomu, abych vzal jeho sluhovi to nejcennější co má…

Cielovi je tento cizí kluk čím dál tím podezřelejší…

No laughter: Smím-li se ptáti, kdo je tím skrčkem?

Blond-sweet-boy: Takovej divnej týpek, toho neznáš…
Eh… já si to nepamatuju…

No laughter: No dobře, nebudu vyzvídat.
Blond-sweet-boy: (on je ve skutečnosti docela sympatickej, ale kdybych to řekl nahlas nebo napsal tak si zkazím image!)… OK!
No laughter: A co s tebou bylo, když ti zabili rodiče? Taky jsi zdědil panství?

Blond-sweet-boy: Ale né, já se k svému sídlu dostal tak, že mně znásilňoval jeden starej dědula, protože potom, co zabili moje rodiče včetně celé vesnice jsem neměl kam jít… ale to je dlouhej příběh.

No laughter: Mně po smrti mých rodičů unesli a málem mě zabili a toho idiota co to udělal čeká strašlivý osud…

Blond-sweet-boy: Držím palce… ha! Vzpomněl jsem si na ten prací prášek PHANTOMHIVE… company… vyrábí prací prášky, ne?

No laughter: Ne, nevyrábí, specializuje se na hračky a cukrovinky.
Blond-sweet-boy: Já jsem si hned říkal, že je to nějaký divný…

No laughter: Co je divný?

Blond-sweet-laugter: Jakože by ta Pha-něco-company vyráběla prací prášky… ale díky za info Cieli…

No laughter: nějak smysl této konverzace přestávám chápat… Počkat… Neznáme se?
Blond-sweet-boy: To je blbost, my se přece nemůžeme znát… hele prečo mi kouká do okna tvůj komorník?!
No laughter: nekouká, pokud nedostal rozkaz.
Blond-sweet-boy: Kouká… a divně se šklebí!
No laughter: Ano, samozřejmě, já posílám své služebnictvo do světa, aby blonďatým skrčkům zíralo do oken a šklebilo se…
Blond-sweet-boy: Hele, prostě, zavolej si ho zpátky!

No laughter: Nezavolám, dokud neřekneš, co proti mně máš… Aloisi Trancy!

Blond-sweet-boy: Já nejsem Alois! Claude je s Hannah na pikniku, šli tam před chvílí, sakra…

No laughter: A Sebastian je u tebe v okně, takže pěkně vybal, co proti mně máš!

Blond-sweet-boy: Hele, jako řekni mi, jak si s tebou můžu psát a něco ti vysvětlovat, když mám strach, aby mi tvůj komorník nezabodnul jídelní nůž do zad, nebo ještě v horším - zničil účes!

No laughter: Sebastian nemá rozkaz tě zabít nebo rozcuchat…

Blond-sweet-boy: A co má teda za rozkaz?! Hlavně ať se nešklebí, budou se mi zdát zlé sny!

No laughter: Má z tebe vytáhnout co proti mně máš. A NEMÁ SE ŠKLEBIT!!!

Alois se otočí na Sebastiana… "Přestaň se šklebit!"

Blond-sweet-boy: Ale já proti tobě nic nemám, to on mi zabil famílii!

No laughter: Ale ty chceš zabít mě a pak mého komorníka. A věř mi, že se ti to nepodaří

Blond-sweet-boy: Ha, Claude už je tady! *blufuje*

No laughter: Vrah mých rodičů se navrátil k pánovi. Sebastiane, pomsti rodiče!!

Blond-sweet-boy: Počkej - Co to kydáš?!

No laughter: Mám důkazy, že za smrt mých rodičů můžeš ty a Claude…

Blond-sweet-boy: asi trošku falešný důkazy, ne? V tý době jsem byl ještě zavřenej v jakýmsi sklepě!

No laughter: Vážně? Dojímáš mě…

Blond-sweet-boy: Hm, vzhledem k tomu, že tebe dojme jen slznej plyn a tvoje citlivost je asi tak na bodu pařezu…
ať toho okamžitě nechá, zavolej si ho, kuš Sebby!

No laughter: Hmm... Pro dnešek se obejdeme bez vraždy, Sebastiane.

Blond-sweet-boy: Seš nejlepší kámo, máš to u mně…

No laughter: Tohle mě vážně asi dojme… Jeden den se bez vraždy obejde, no…

Blond-sweet-boy: A ještě mu řekni, ať se nešklebí… eh, prosím.

No laughter: Ty idiote Sebastiane, přestaň se šklebit!!!

Blond-sweet-boy: Díky… a už si ho můžeš zavolat domů, jo?

No laughter: Sebastiane, nech toho idiota…

Blond-sweet-boy: Ty si myslíš, že jsem idiot?!

No laughter: ne, asi ten za tebou…

Blond-sweet-boy:
Ale tam nikdo není…!

No laughter: Bože, ta demence…

Blond-sweet-boy: Že se zrovna ty dovoláváš Boha, to nepobírám…

No laughter: No dobře, Sebastiane, ta demence… Stačí??!

Blond-sweet-boy: Hm… mimochodem, že nevíš, kde mají ten piknik Hannah a Claude?!

No laughter: to teda fakt netuším…

Blond-sweet-boy: U vás na zahradě… muhaha... ehm, neřeš, mám ještě trošku trauma z toho děsivého šklebu...

No laughter: Až přijde domů, slibuju, že mu vrazím

Blond-sweet-boy: Kdybysme nebyli pseudonepřátelé měl bych tě i rád, seš sympatickej, ale fakt…

No laughter: No… když se to tak vezme… mohli bychom si rozumět... Jsme si hodně podobní

Blond-sweet-boy: To je fakt… Tož to je mé životní dilema…

No laughter: Hmm… Nejsem zvyklý být dojatý, ale…

Blond-sweet-boy: Ale?

No laughter: Teď vážně nevím… Zabiju tě, zničím se… Nezabiju tě… nevykonám pomstu…

Blond-sweet-boy: No, máme podobné dilema… Sakra!

No laughter: No, můj démon ti vesnici nevypálil.

Blond-sweet-boy: No, já nemám ani jeden prst ve vraždě tvých rodičů.

No laughter: A proč se tu hádáme jak dvě staré babky na trhu?

Blond-sweet-boy: To netuším… mimochodem, když to nebyl tvůj démon tak kdo teda? nevíš?

No laughter: Tak… Claude ani Sebastian to nebyl… Zkus proklepnout Hannah
mohla by znát viníka….

Blond-sweet-boy: Fajn… zkusím to. Hm, takže se nebudeme vzájemně snažit zabít jeden toho druhého? Příjemná změna!

No laughter: Taky si říkám, už mě to vážně nebaví…

Blond-sweet-boy: Hm, tak co bude dál?

No laughter: To, že naučím Sebastiana nějakému civillizovanému šklebu

Blond-sweet-boy: Jo, to bys mohl… hm. Sakra, proč přestávám mít chuť nechat Claudovi moji duši?!

No laughter: Protože mě se taky do umírání nijak extra nechce. A to se dá jaksi pochopit…
Hm, mám dotaz: Bojíš se smrti?
Já ne, ale že by se mi chtělo…

Blond-sweet-boy: Já se taky nijak moc nebojím, ale umírat se mi nechce… Hm, co to nějak… no, zaonačit?

No laughter: Hmmm… Co třba jim přikázat, aby… aby naše duše nechali na pokoji?

Blond-sweet-boy: Myslíš, že by to zabralo?

No laughter: a nebo odkládat dosažení našeho životního cíle ještě hooodně dlouho.

Blond-sweet-boy: No, stále si dovedu představit estetičtější způsoby smrti.

No laughter: No, to si taky dokážu představit, ale nechce se mi…

Blond-sweet-boy: Co třeba vymyslet nějaký nesplnitelný úkol?

No laughter: Dobrý nápad… Třeba dostat vodu světového oceánu do mojí vany...

Blond-sweet-boy: Spočítat všechen hmyz na světě a následovně jej dopravit na Alfa Centauri…

No laughter: Nebo rande s Angelou

Blond-sweet-boy: Hm, nebo s tou rudovlasou věcí, která pobíhá pro Londýně s motorovkou a vypadá pěkně nadrženě…

No laughter: To ne… ta věc je sice lehce (těžce) nadržená, ale… Sebastian s ním má asi poměr

Blond-sweet-boy: COŽE?!

No laughter: No…. vypadá to tak… Už ho ani nemlátí!!!!

Blond-sweet-boy: To zní opravdu nechutně…Tedy nic proti tvému sluhovi, ale čekal jsem od něj lepší vkus...

No laughter: Já nevím, co oni spolu mají....

Blond-sweet-boy: Hele, nevěděl jsem, že démoni vůbec mají vztahy… i když Claude a Hannah... hm, myslíš, že spolu měli sex?!

No lauhghter: tak bez tohoto tématu bych se obešel...

Blond-sweet-boy: Hm, o čem můžou mluvit dva kluci? (Kteří ještě před deseti minutama plánovali vraždu toho druhého...)

No laughter: No… to nevím...

Blond-sweet-boy: Tak to je špatné... hm, nandává ti tvůj sluha ponožky?

No laughter: Jo, nějak se mi většinou nechce...

Blond-sweet-boy: A spodní prádlo?

No laughter: To zvládám sám…A ty?

Blond-sweet-boy: Taky… myslím.

No laughter: Ovšem tkaničky… já jaksi neumím mašličku.
Jeden by si z toho mašlu leda tak hodil...

Blond-sweet-boy: Hele, mně zase nejdou zapínat knoflíky… ale rozepínat jo!

No laughter: Tak to já rozvazovat taky umím!

Blond-sweet-boy: Tak to seš dobrej…

No laughter: Já vím…

Blond-sweet-boy: Hm, nešel by sis někdy zahrát fotbal? Nebo alespoň šachy?

No laughter: To není špatný nápad…

Blond-sweet-boy: Mám výhradně dobré nápady

No laughter: Jistě… Píšu si s nejskromnější osobou na světě!

Blond-sweet-boy: Ano a já s nejvytlemenější…

No laughter: No já jenom nemám důvod smát se.

Blond-sweet-boy: A já nemám důvod být skromný.

No laughter: No, tak to asi ne, no. Není nějakej zákon proti hyperaktivním služkám?

Blond-sweet-boy: Asi ne… ale až se jednou chopím vlády nad světem tak ho vydám, jo?

No laughter: někoho mi připomínáš…Nemůžu si vzpomenout koho…
teda ty řeči o ovládnutí světa

Blond-sweet-boy: Fakt? A koho?!

No laughter: nevím… nevzpomenu si… To se mi někdy stává, že na něco myslím, ale nevím, odkud tu věc znám

Blond-sweet-boy: Hm, to je divný, měl bys zajít na psychiatrii.

No laughter: asi jo…

Blond-sweet-boy:
Heh… taky běžně vydloubáváš svejm sluhům oči?

No laughter: Ne!!! Co? Ty jo?

Blond-sweet-boy: Ehh… občas…

No laughter: Nechutné...

Blond-sweet-boy: Ani ne...

No laughter: Já mám jiný starosti než vypíchávat lidem oči.

Blond-sweet-boy: Jistě, řešit hyperaktivitu služebnictva…
No laughter: Přesně

Blond-sweet-boy: Hm, mám pocit, že se půjdu projít, nechceš se jít přidat?

No laughter: To bych mohl, z toho věčného sezení u počítače mě děsně bolí hlava

Blond-sweet-boy: Tak kde se sejdeme?

No laughter: Hmm tak třeba… v naší zahradě?
teda v MÉ zahradě

Blond-sweet-boy: No, co třeba radši nějaké neutrálnější místečko? (sex shop nemyslím, co třeba park?)

No laughter: To by bylo asi lepší… Náš zahradník, jak se tak koukám, už zase vyváděl…
Dobře, jdem do parku.

Blond-sweet-boy: Fajn, za jak dlouho?
No laughter: No tak třeba za pět minut? Máme všehoschopné komorníky, takže to nebude těžký.

Blond-sweet-boy: No, jasně, jenže to bude malinko nápadný, nemyslíš?!

No laughter: Máš recht, víš co, tak… za dvě hodinky sraz.

Blond-sweet-boy: Fajn… chtělo by to dát našim sluhům nějakej úkol, kterej by je donutil za náma nelézt, protože by to bylo krajně podezřelý, kdybychom se zrovna my, kteří se máme chtít zabít, sešli v parku.

No laughter: Tak třeba… počítat zrnka písku na všech pouštích v Africe

Blond-sweet-boy: Součet všech rybiček v Atlantiku a vymyslet pro každou jméno…

No laughter: Víš co, ty jména nejsou špatný nápad - pojmenovat všechna zrnka písku, spočítat je a zjistit jejich chemické složení

Blond-sweet-boy: Hm, zjišťování chemického složení rybiček zní taky jako zajímavá varianta

No laughter: Dobře, jde se na věc…

Blond-sweet-boy: Fajn, za dvě hodiny v parku...

*Blond-sweet-boy je offline*
*No laughter je ofline*
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Camellia Camellia | Web | 22. září 2011 v 18:10 | Reagovat

Nejprve jsem byla v šoku, že se tu vůbec objevil nějakej článek, hned nato jsem spadla pod stůl a došla mi slova, protože tohle je tak nehorázně vtipné :D :D

2 Christine Erin Keyson Christine Erin Keyson | 23. září 2011 v 21:55 | Reagovat

Souhlasím s Camellií, netuším co víc dodat. :D Po delší době tu je zase povídka-a úžasná! :D Hlavně ta 'rudovlasá pěně nadržená věc, co běhá po Londýně s motorovkou a má poměr se Sebbym' mě dostala, asi se zdusím smíchy. :)

3 VelííQ VelííQ | Web | 21. listopadu 2011 v 17:49 | Reagovat

Dokonalost :-D

4 Blangela Blangela | Web | 11. prosince 2011 v 10:33 | Reagovat

Toto zase zabili :DDD

5 Anca/Anika Anca/Anika | Web | 2. ledna 2012 v 0:59 | Reagovat

Fakt nejlepsi clanek a nejlepsi FF co jsem kdy cetla :-D :D

6 Claire Claire | Web | 4. března 2012 v 13:15 | Reagovat

mne sa to strasne paci!!! len tak dalej!!! :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

7 Tolpen Tolpen | Web | 2. července 2012 v 14:45 | Reagovat

Chytla mě křeč do tváří! *Snaží se si urovnat ten děsnej škleb, jelikož se celý čtení neuvěřitelně chechtala.*

8 Wildhair Wildhair | Web | 5. března 2013 v 22:25 | Reagovat

hahaha geniálne...aj ja by som si chcela pochatovať z cielom a sebastianom..nasmiala som sa super nápad! :P

9 k-pop-souteze k-pop-souteze | Web | 29. září 2013 v 20:54 | Reagovat

Miluju Aloise & Ciela, ale čekala jsem, že tedy najdu samý SebbyXCiel, ale i tak jsem to rozklikla a hned první co vidím "Alois a Ciel"...Já se u toho tak nasmála, vážně originální! Ten příběh se mi moc líbil, úžasné ^^

10 Mundeea Mundeea | 15. února 2016 v 17:10 | Reagovat

Přidáte sem ještě někdy něco?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama